THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jako svůj 53. titul vypustila do světa naše přední firmička Obscene productions poctu jedné z legend grindového řádění. Samozřejmě, jedná se o polské veterány DEAD INFECTION. Počinu byl zvolen i vše vystihující název „The Lethal Collection“. A co se tedy ukrývá pod slupkou této hudební pochutiny?
Odpovědět si můžeme pomocí textu z jednoho našeho předního večerníčku o utrženém sluchátku „ ….to je pěkná směsice….“. V útrobách disku totiž najdeme vedle tří sedmipalcových splitek ( Poppy-seed Cake /split s C.S.S.O/ , No Pate, No Mind /split s našimi MALIGNANT TUMOUR/, Party´s Over /split s BLOOD/), mini disku „The Greatest Shits“ i kazetový záznam živého koncertu Dědků z velmi slavného turné Grind Over Europe 96´, kdy po boku krvelačných a nyní velmi populárních HAEMORRHAGE a C.S.S.O. dobývali starý kontinent.
Když jsem uvedl slovo „směsice“, myslel jsem i co se hudebního vyjádření skupiny týče. Na skladbách ze sedmipalcových nosičů si přijdou na své především příznivci starší, rané a velmi grindově naladěné tvorby polských chlapíků. Domnívám se, že právě těchto fanoušků je velmi mnoho a recenzovaný disk je tím pádem musím nesmírně potěšit, pokud již nevlastní vinily ve své sbírce. Často lze dnes na koncertech slyšet, že především v adolescenčním období byli DEAD INFECTION, ale i řada dalších - CARCASS, NAPALM DEATH - nejvěrnější svému žánru a nepouštěli se do žádného experimentování. Nelze něž konstatovat - každému dle jeho gusta.
Největším šokem bude pro všechny nezasvěcené hudební náplň skladeb z mini disku „The Greatest Shits“. Jedná se totiž jak o covery kultovních grindových spolků jako NAPALM DEATH - „Prison Without Walls“, CARCASS – „Pungent Excruciation“ či AGATHOCLES – „Clean The Scene“, tak třeba BEE GEES - „Stayin!‘ Alive“, kde je do originál písničky nadrceno grindové bubnování. K poslechu a tanci budou též zvát songy „Owce“ a „D.I“., které by se jistě velmi zamlouvaly posluchačům nelegálně uspořádané polní house party někde u Horní Dolní.
Posledních pět kousků zachycuje atmosféru výše blahořečeného turné. Je trošku škoda, že zde není zachyceno celé vystoupení DEAD INFECTION, ale pouze výběr z něj. Pokud je mi známo, live splitko vyšlo pouze na kazetě a nebylo by na škodu mít jej i na CD.
Sečteno a podtrženo. Ten, kdo nikdy DEAD INFECTION neposlouchal se do nich díky „The Lethal Collection“ těžko zamiluje (i když nic není nemožné) a kdo je skalní fanouš této bandy, má již určitě kotouček doma.
Ten, kdo nikdy DEAD INFECTION neposlouchal, těžko se do nich poslechem „The Lethal Collection“ zamiluje (i když nic není nemožné) a kdo je skalní fanouš této bandy, ten již má určitě kotouček doma.
1. Poppy-Seed Cake
2. Mysterious Wine
3. Flying Shit In The Outer Space
4. Gas From Ass
5. After Accident (Part II)
6. No Pate, No Mind
7. He Makes Shit Who Makes Shit Last
8. Death By The Master-Key
9. We Are All Polish
10. Where is General?
11. Uncontrollable Flatulence
12. From The Anatomical Deeps
13. Life of A Surgeon
14. Her Heart in Your Hands
15. The Firing Ground
16. Total Dismemberment of A Female CorpseThe Firing Ground
17. Raping the Earth
18. D.I.
19. Clean The Scene
20. Slithering Maceration of Ulcerous Facial Tissue
21. Stayin' Alive
22. Consequence
23. Owce
24. Prison Without Walls
25. Pungent Excruciation
26. Consequence Live
27. Uncontrollable Flatulence Live
28. Merry-Go-Round Live
29. Fire In The Forest Live
30. Tragedy At The Railway Station Live
Na MP je recka na Dead Infection?!Tak to vážně čumim.. DI jsou mí velcí milášci,byla to láska na první poslech,okamžitá a bezvýhradná:) Společně s RGTE a LDOH je pokládám za to nejlepší z goregrindu a smrtonosná kolekce je samozřejmě absolutní topka,sice sem tam hapruje zvuk ale dá se to překousnout. 10/10 (RIP Cyjan)
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.